Střevní mikrobiom – imunita, psychika, stres, strava

Tímto článkem bych ráda motivovala čtenáře tohoto blogu k tomu, aby se na každodenní bázi začali starat o svůj střevní mikrobiom, potažmo o zdraví svých střev. V ideálním případě se tato péče odvíjí již od nákupu potravin, přípravy jídla, stresového managementu a celého životního stylu.

Tento článek je druhým ze série příspěvků, které vznikly původně jako podcast na Well You s Hanou Lang formou rozhovoru na aktuální téma z oboru nutriční terapie.

Autorkou článku je Hana Lang,
Heilpraktiker, nutriční terapeut,
výživový poradce

Proč řešit střevní mikrobiom? Na prvním místě imunita.

V našich střevech máme asi 2 kg bakterií, které s námi žijí ve společné harmonii, pokud je vše v pořádku. V tom případě mluvíme o tzv. střevní symbióze. Pokud je však něco v našich střevech špatně a převažují bakterie „zlé“ nad těmi „hodnými“, hovoříme pak o střevní disbióze.

Stav střevního mikrobiomu má velký vliv na naši imunitu a imunita je v tomto nesnadném koronavirovém období často skloňované téma. V našich střevech se nachází 80 % imunity našeho organismu. Prvním pádným důvodem, proč se starat o náš mikrobiom, je tedy pevná imunita.

Při nerovnováze ve střevním mikrobiomu dochází k ovlivnění psychiky.

Vědecké studie dokazují a potvrzují, že střeva významně ovlivňují naši psychiku. Psychická onemocnění patří již mezi tzv. civilizační onemocnění – to jsou onemocnění, která vznikají napříč obyvatelstvem kvůli životnímu stylu naší západní civilizace.

Patří sem deprese, úzkosti, strachy, syndromy vyhoření i únavové syndromy. Se složením mikrobiomu je spojovaná i maniodepresivní – bipolární porucha, ale i schizofrenie a psychózy.

Na druhou stranu ovlivňuje naše střeva i pozitivně / negativně reakce na stres, na hlad, pocit spokojenosti, motivace, emoce, pocit štěstí. Podle toho, jak se tedy budeme dlouhodobě stravovat, takové budeme mít bakterie a podle toho se budeme i cítit.

Proč tomu tak je? Enterický nervový systém (ENS) je tzv. mozek střev na ose střeva – mozek!

Pomocí krevního systému, lymfatického systému a pomocí signálních látek ovlivňuje střevní mikrobiom náš mozek. Až 90 % drah ze střev vede do mozku, zatímco z mozku do střev jen 10 %. Kromě toho i nervus vagus (bloudivý nerv), který je v přímém spojení s naším mozkem. Lze to krásně vysvětlit na tomto příkladu: když má dítě zánět středního ucha, tak si stěžuje na bolesti bříška – právě díky tomuto propojení. ENS má 200–600 miliard neuronů / CNS „pouhých“ 50–100 miliard neuronů.

Vliv stresu na střevní mikrobiom.

V našich střevech se nachází ty samé neurotransmitery jako v mozku. Nejznámější z nich jsou:

• Dopamin (až 50 % ve střevech) – ovlivňuje motivace, emoce, ale i touhu po sladkém (například při přemnožení kvasinek candida albicans).
• Cholectostokynin – ovlivňuje pocit sytosti.
• Serotonin – hormon štěstí (až 90 % ve střevech).
• Stres mimo jiné způsobuje nadměrné vylučování adrenalinu (krátkodobý stresový hormon) a kortizolu (dlouhodobý stresový hormon). Ty také ovlivňují naši mikroflóru, klesá hladina IgA protilátek, bakterie nemohou přilnout ke sliznici, stresové hormony zvyšují afinitu pro patogenní bakterie ve střevní stěně a vzniká leaky gut syndrom.

Jak toto vše ovlivňuje naše strava?

Složení našeho mikrobiomu a potažmo i zdraví našeho ENS ovlivňujeme prakticky každým svým jídlem, kdy živíme buď dobré, nebo špatné bakterie. Aby však nedošlo k nedorozumění – není důležité se zbavovat všech patogenních bakterií. Pokud je vše v pořádku, jsou pak prakticky neškodné a žijí s námi také v symbióze. Je nutné vykrmit ty správné, zdravé, prospěšné, těm dát ornou půdu a ty pak přirozeně potlačí ty patogenní.

Přirovnám to k zahradě: pokud budeme mít na poli monokulturu, budou se zde přemnožovat škůdci, a my zareagujeme tak akorát pesticidy a zahubíme tím i to dobré. V bio zahradě namísto toho lákáme k životu prospěšný hmyz, který svou přítomností drží v šachu škůdce. Takže záleží na tom, jak budeme jíst, jak se budeme chovat, jak si nastavíme stresový management, jak budeme mluvit, kde budeme trávit volný čas. Jestli v nákupácích nebo v přírodě a farmách. Podle toho si budeme budovat buď biozahradu nebo řepková pole.

O rozdělení potravin jsem tu již několikrát psala – suroviny, potraviny, pochutiny, otraviny. Celou svou energii musíme vložit do přípravy jídla z co nejkvalitnějších surovin, zatímco pochutinám a otravinám se vyhýbat jako čert kříži 😊.

Na střevní mikrobiom působí velmi pozitivně zelenina, ovoce, čerstvé maso, ryby s omega 3 MK, kysané produkty. Jíme duhu, vytváříme duhu.

Co dělat, když se dostane náš mikrobiom do nerovnováhy?

• Prebiotika – buď v jídle (zde pomalu, aby nevznikla zácpa), nebo v suplementech
• Probiotika – živá, schopná přilnutí ke střevní stěně a schopná rozmnožování se, ideální jsou probiotika s vysokou diverzitou (s více kmeny)

Tip na výhodný balíček doplňků stravy pro střeva a střevní sliznici v našem e-shopu– ušetříte 10%: Probiotický přípravek Pro Em San přispívá k nastolení symbiózy mikrobiomu v oblasti tlustého střeva. Jeho kolega Pro Basan Complete zase přispívá k nastavení symbiózy střevního mikrobiomu v tenkém střevě. Vhodná je kombinace obou produktů, kterou v balíčku Střeva a sliznice ještě doplňuje preparát Pro Mucosa na podporu zdravé a optimálně fungující střevní sliznice.

Na druhou stranu je potřeba vyřadit hlavně otraviny, kam patří chemie, antibiotika, léky, konzervační látky. Mikrobiomu však škodí i nadměrná hygiena a cukry.