Jak vyzrát na sezónní deprese?

Jsem nutriční poradkyně, takže se pojďme podívat na problematiku deprese z nutričního hlediska. Při mé poradenské praxi se soustředím především na zdraví střev, které osobně považuji za nezbytný základ dobrého zdravotního a psychického stavu.

Pokud se chceme bavit o depresi, musíme nejprve rozlišit diagnostikovanou nemoc „depresi“ a emoční stav, tak zvanou „depku“, kterou jsme zažili snad všichni. Tento psychický stav zde budeme nazývat sezónní depresí.

jak vyzrát na sezónní deprese

V obou zmíněných případech se jedná o stav, kdy pociťujeme nedostatek radosti, nejsme schopní se pro nic nadchnout, nic nás nebaví… Můžeme cítit marnost života, úzkosti, existenciální strachy a obavy z budoucnosti. Sužují nás pocity viny, nedostatek pozornosti a soustředění, jsme neustále unavení a do všeho se musíme nutit.  Uklízíme se do klidu a uzavíráme se do sebe. Někdy se naopak můžeme uchýlit k agresivnímu jednání a stávají z nás na nějaký čas opravdoví cynici. Naše každodenní úkoly a pracovní povinnosti však nějak zvládáme. Mimochodem Burn out syndrom neboli syndrom vyhoření má velice podobný průběh. V určitém stádiu však prostě už nejsme schopni nic zvládat. I v tomto případě mohou čtenáři zpozornět a držet se doporučených rad.

Kam nechodí slunce…

Výše popsané stavy sezónní deprese na sobě můžeme pozorovat zejména v podzimních měsících, kdy ubývá slunečných dní nebo na jaře, kdy nám již zima připadá neskutečně dlouhá a vyčerpávající. „Depresivní pocity“, které se v těchto chvílích prožíváme, bývají zpravidla krátkodobé.

Dříve než se pustíme do konzumace jakýchkoli podpůrných preparátů, hledejme problém v nás samotných a konkrétně zejména v našich střevech. Četné vědecké studie prokazují, že stavy deprese a úzkosti velice úzce souvisí s naším střevním mikrobiomem.

Střevní mikroflóra ovlivňuje vaše chování

Zdravá střevní mikroflóra je tudíž první věc, na kterou bych se jak léčebně, tak i preventivně zaměřovala. S bakteriemi v našich střevech, kterých je 10x více než buněk v celém lidském organismu žijeme v dokonalé symbióze. Zasluhují si proto patřičnou pozornost a péči. Symbióza funguje správně pouze v tom případě, že je zastoupení buněčných kmenů vyvážené a jsou-li zdravé. Je-li tomu jinak, mluvíme o dysbióze.

Složení naší střevní mikroflóry přímo souvisí s naším chováním, což je dnes již vědecky prokázáno a podloženo četnými studiemi. Máme-li být struční, zmíníme alespoň to, že střevní bakterie jsou producenty přibližně 95 % celkového množství serotoninu – “hormonu štěstí“ v lidském organismu. Léčba depresí se tudíž přesouvá pomalu, ale jistě směr střeva.

Pozor na zabijáky hodných bakterií

Začněme nutriční cestu za pozitivní myslí revitalizací střevní mikroflóry. Prvním krokem je vyhnout se stravě, která jí ničí. Za tímto účelem doporučuji vynechat z jídelníčku potraviny jako je  bílý cukr, bílá mouka, nadměrné množství mléčných výrobků, konzervační látky E200-299, obzvláště pak E250 – dusitan sodný (obsažený hlavně v uzeninách, zaručuje trvanlivost a červenou barvu), který nedávná zpráva WHO zařadila mezi rakovinotvorné látky. Míra, ve které jsou v české republice konzumovány uzeniny, ztužené tuky, margaríny, přehřáté a nekvalitní oleje se odráží ve faktu, že dlouhodobě obsazujeme přední světové příčky ve výskytu zhoubných nádorů tlustého střeva. Stále roste počet trpících Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a syndromem dráždivého tračníku. Významně naši střevní mikroflóru a zdraví obecně narušují také pesticidy obsažené v ovoci a zelenině. Další potraviny, které konkrétně ve vašem těle vyvolávají zánětlivé reakce zjistíte s absolutní přesností pomocí testu potravinové intolerance.

Velmi negativně se na složení střevního mikrobiomu projevuje užívání nejen antibiotik (hlavní hygienik Vladimír Valenta nedávno pro i-dnes uvedl, že polovina antibiotik v Čechách je užívána naprosto zbytečně), ale také jiných léčiv. Pokud je nezbytné užívat antibiotika, pak je nutné dodávat tělu probiotické a probitické preparáty až 6 měsíců, aby se střeva mohla revitalizovat. Kdo z nás tak činí? A o našich dětech ani nemluvě.

Co našim střevům svědčí?

V našem jídelníčku by za žádných okolností neměly chybět potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Naše střevní flóra potřebuje úrodnou půdu, kterou jí poskytneme právě dostatečným přísunem vlákniny ve stravě. A to jak rozpustné, tak i nerozpustné. Rozpustná vláknina je živou půdou pro mikrobiální flóru v trávicím ústrojí a působí jako prebiotikum (strava pro probiotické bakterie). Nerozpustná vláknina, která sice není zdrojem energie ani živinou pro bakterie usnadňuje vylučování potravy a váže na sebe toxické látky, které jsou následně z těla vyloučeny. Napomáhá tedy přirozené detoxikaci organismu. Rozpustnou vlákninu najdeme v luštěninách, ovoci, zelenině, bramborách, semínkách lnu a psylliu. Nerozpustná vláknina je obsažena ve slupkách ovoce, zeleniny a obilovin.

Omega 3 mastné kyseliny a vitamín/hormon D proti zánětu

Aby naše cesta za dobru náladou byla kompletní, nesmíme zapomenout zmínit omega 3 mastné kyseliny, kterých máme v průměru vážný nedostatek. Omega 3 mastné kyseliny působí blahodárně na naše zdraví a hlavně mají protizánětlivý účinek. Doporučení je velmi jednoduché. Zařadit do jídelníčku mořské tučné ryby, lněná semínka, nebo lépe olej ze lněných semínek a chia semínka. Denně 2 lžíce lněného oleje a 2 lžíce chia semínek vám jednoznačně prospějí.

Tučné mořské ryby si dopřejte v zimním období i třikrát týdně. Jsou skvělým zdrojem vitamínu D. Jedná se o důležitý vitamín pro náš imunitní systém a pomůže nám i s únavou a depresí.

Přeji všem dobrou a optimismem nabitou náladu.

Vaše Hana Lang