Častý průjem a další obtíže mohou způsobovat potravinové alergie na lepek, laktózu či fruktózu

potravinová alergieTrápí vás tyto zdravotní obtíže?

  • migrény, bolesti hlavy, únava, pocit vyčerpání, úzkosti až deprese, burn-out syndrom (syndrom vyhoření)
  • opakující se záněty – středního ucha, dutin, průdušek, močového měchýře, opakující se rýmy, astma bronchiale
  • časté průjmy, zácpy, syndrom dráždivého tračníku, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, gastritida, nadýmání, pocit plnosti
  • nevirální hepatitida, chronická pankreatitida
  • srdeční potíže jako tachykardie, funkční nebo arteriální vysoký tlak
  • otékání očních partií, prstů, kotníků
  • problémy s pokožkou, různé ekzémy a svědění pokožky
  • snížená nebo zvýšená funkce štítné žlázy
  • slabý imunitní systém, autoimunitní onemocnění
  • bolesti kloubů, chronické bolesti zad

Příčina může ležet na vašem talíři…

Málokdo si uvědomuje, že na potraviny, které konzumujeme, může náš organismus reagovat alergií. V dnešní době si v každé restauraci můžete vyžádat seznam nejčastějších alergenů v potravě. Tento fakt poukazuje na to, jak rozšířená je tato problematika mezi obyvatelstvem.

Téma potravinové intolerance, potravinové alergie, nesnášenlivosti na různé složky potravy, je tak rozsáhlé, že se v tom normální člověk nemůže sám vyznat.

Co se v tomto článku dozvíte? V tomto článku bychom vám rádi představili různé druhy potravinových alergií a intolerancí a jednoduše nastínili jejich problematiku.

Obsah článku:

Co je to alergická reakce

Každá alergická reakce je přehnanou, dalo by se říci hysterickou, odpovědí našeho imunitního systému na určitou látku z vnějšího okolí nebo na složku potravy. Mnohdy se jedná o neškodnou látku. Cizí látky nebo proteiny, které alergickou reakci vyvolávají, se nazývají alergeny. Při alergické reakci dochází díky buňkám imunitního systému a jimi produkovaných protilátkám k lokálním zánětlivým procesům. Pomocí zánětu se tělo snaží vyloučit „nebezpečnou“ látku z těla ven.

Pokud k tomuto zánětu dojde například ve střevní sliznici, může se stát, že imunitní buňky napadnou ve svém zmatení a boji i buňky střevní sliznice a dojde tak k jejímu porušení. Zde nalézáme původ zvýšené propustnosti střevní sliznice, leaky gut syndrom.

Kvůli narušení střevní sliznice se snižuje vstřebávací plocha pro vitální látky z natrávené potravy. Tento stav může tedy vést k malabsorpci a k následné malnutrici.

Střevní sliznice je domovem 80% našeho imunitního systému, jehož úkolem je chránit náš organismus před choroboplodnými zárodky, viry, bakteriemi a plísněmi. V případě zvýšené propustnosti střevní sliznice mohou snadněji proniknout do našeho organismu, což vede k následným infekcím a zánětlivým procesům v různých částech našeho organismu. Nejen tyto viry či bakterie mohou ovšem způsobit záněty v našem těle. I nestrávené proteiny, které porušenou sliznicí vniknou do lymfatického nebo krevního systému, mohou následně na různých místech způsobit zánětlivé procesy. Dnes již víme, že za každým chronickým onemocněním je schovaný zánět.

Právě proto představuje protizánětlivá a anti alergenní strava základ pro léčbu i tak závažných onemocnění jako je rakovina, nebo roztroušená skleróza.

Alergické reakce dělíme do několika typů

Běžně známé (testované na alergologii) jsou alergie typu I, které jsou zprostředkované imunoglobuliny E (IgE). Příznaky se objevují krátce po konzumaci problematické potraviny. Do této skupiny můžeme zařadit klasickou alergii na pšenici, ořechy, mléko a jiné potraviny. Vyloučením inkriminovaných potravin se zdravotní stav pacienta okamžitě zlepšuje.

Tělo však může na potravinu reagovat tvorbou IgA a následně IgG protilátek, což vede ke vzniku alergických reakcí typu III. Tento proces je velmi nenápadný a je téměř nemožné jej intuitivně rozpoznat. Potíže, které zapříčiní, se začínají objevovat v horizontu 4 až 72 hodin na to, co sníte inkriminovanou potravinu. Čehož si samozřejmě většinou nevšimneme a nedáme si vzniklé potíže do souvislosti s tím, co jíme.

Konzumace jedné potraviny, která může být pro někoho naprosto bezproblémová, může u druhého zapříčinit zdravotní potíže. Všeobecně se za nejvíce prozánětlivé potraviny řadí hlavně cukr, trans mastné kyseliny a nasycené tukyPřesto, že všeobecná doporučení jsou velmi užitečná pro prevenci, je při léčbě přetrvávajících potížích nutný individuální stravovací plán na základě odborného vyšetření, protože alergenem může být jakákoli potravina v našem jídelníčku. I jinak velmi zdravé ovoce nebo zelenina může být alergenem!

Důležité je vyšetření jak alergické reakce typu I – IgE, stejně jako alergické reakce typu III – IgG. Název test potravinové intolerance, který se mezi odborníky ujal, není zcela správný. Jedná se právě o test opožděné alergie na potraviny.

Částečné nebo úplné intolerance – fruktóza, laktóza

Jistě jste již slyšeli o laktózové nebo fruktózové intoleranci. V obchodech se to již hemží výrobky bez laktózy a fruktózy. U obou typů intolerance nedochází k alergické reakci a následnému zánětu. Imunitní systém není u intolerance aktivní.

fruktózová intoleranceFruktózová intolerance

U fruktózové intolerance (Hereditární FI) chybí enzym štěpící fruktózu a jedná se o závažné a velmi vzácné dědičné onemocnění, které může vést k poškození ledvin a jater. Příznaky se objevují v raném dětství poté, co bylo kojenci podáno mléko nebo ovoce obsahující fruktózu. HFI se projevuje zvracením, průjmy a hypoglykémií.

Fruktózová malabsorbce

Jinak je to u fruktózové malabsorpce, kdy náš organismus není schopen vstřebávat fruktózu v tenkém střevě. FM trpí odhadem jeden člověk ze tří. Typickými příznaky bývá nadýmání, průjmy, pocity nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, plynatost, chronická únava, ale i změny nálad a deprese. S fruktózovou malabsorpcí je spojován nedostatek tryptofanu (proto deprese a změny nálad jako následek této poruchy), kyseliny listové, železa a zinku v krvi. Diagnostika je podobná jako u laktózové intolerance – dechový test vodíku. Často se objevuje tato porucha již s vyskytujícím se onemocněním střev jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo celiakie. Příčinou může být ale i nadměrná konzumace rafinovaných potravin, střevní dysbióza, zánět a stres. Terapií je speciální dieta s nízkým obsahem fruktózy a nabízí se i dieta FODMAPs. Jelikož je fruktóza obsažená v ovoci, je nutná suplementace vitamínem C, protože hrozí jeho nedostatek u této speciální diety.

intolerance laktózyIntolerance laktózy

U laktózové intolerance chybí enzym trávicí mléčný cukr, ovšem zde se nejedná o nemoc, nýbrž o normální genetický vývoj. Mluvíme tedy o prvotní intoleranci, kdy přirozeně dochází k odbourávání enzymu, což je pro všechny savce, tedy i pro nás, naprosto přirozené. Vývojem člověka a přechodem na usedlý život se projevila genetická mutace, která dospělému jedinci umožňuje trávit mléčný cukr, jako výhodná, a proto se po celém světě v různé míře prosadila. Odhadem trpí 75%–80% světové populace částečnou nebo úplnou intolerancí na laktózu. Rozšíření je velmi nerovnoměrné. Zatímco v Evropě je to 40–70 %, na územích původního obyvatelstva Afriky, Ameriky a Asie více než 95 %, v Papua nová Guinea dokonce 100 %, zatímco v severních částech Evropy trpí laktózovou intolerancí i méně než 15%.

Jen v případě, že se objeví laktózová intolerance v kojeneckém věku, mluvíme o nemoci a tzv. vrozené intoleranci.

Jako druhotná laktózová intolerance se označuje u lidí původně tolerantních na laktózu. Tato se často objevuje při celiakii, zánětlivými onemocněními střev a po užívání antibiotik, která negativně ovlivňují střevní mikroflóru.

Příznaky laktózové intolerance jsou průjmy, křeče a bolesti v břiše. Test na laktózovou intoleranci se provádí na gastroenterologii dechovým testem.

Mluvit o terapii, když se vlastně nejedná o nemoc, ale genetický vývoj, je divné. Samozřejmě je nutné vynechat mléko a mléčné výrobky s obsahem laktózy. Lékaři nabízí pohodlnější cestu: jezte si co chcete, a polykejte enzymy. Potravinářský průmysl reaguje výrobky bez obsahu laktózy.

Pozor: Lidé velmi často zaměňují laktózovou intoleranci za alergii na mléko. U alergie na mléko reaguje náš organismus na mléčnou bílkovinu. Více o této problematice zde.

Lepek

lepek celiakie alergie na pšenici

Celiakie

Bezlepkovými dietami se to v časopisech hemží jako koření na orientální tržnici. Pro lidi trpící celiakií není bezlepková dieta dočasným módním trendem, ale každodenní realitou. Lepek se stává zabijákem a je nutné ho naprosto striktně vysadit ze svého jídelníčku.

Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. Hlavním rizikovým genetickým faktorem je přítomnost genů HLA DQ2 a HLA DQ8. Přítomnost těchto genů ovšem neznamená, že se musí nemoc vyvinout.

pšeničné proteiny vyvolávající celiakii a další onemocnění způsobené lepkem

V případě celiakie se chová agresivně jedna z bílkovin obilného zrna obsahující 50%–70% glutenu, tedy lepku. U jednotlivých obilnin se tato bílkovinná část nazývá jinak. Například u pšenice je to gliadin, u ječmene hordein, u žita sekalin a u ovsa avenin. Působením lepku dochází k autoimunitnímu zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci střevních klků a mikroklků. Tento fakt je velmi důležitý, protože slouží k diagnostice celiakie, kdy se při prokázání protilátek na lepek z krve provádí biopsie střevní sliznice. Po odebrání dvou vzorků může být onemocnění diagnostikováno. Nacházíme se zde na lékařském území gastroenterologie.

Následkem porušení sliznice tenkého střeva dochází ke mnohonásobnému zmenšení trávicí plochy, jehož následkem je malabsorpce a následná malnutrice postiženého jedince. Nedostatkem důležitých vitálních látek, vitamínů, minerálů, stopových prvků dochází k následnému vykolejení celého metabolismu.

Typickými příznaky celiakie jsou snížená chuť k jídlu, nadýmání, průjmy ale i zácpa. Pacienti s celiakii mohou trpět i mimostřevními projevy jako je chudokrevnost, osteoporóza, zvýšená kazivost zubů, afty, bolesti kloubů, únavou, či duševními poruchami např. úzkostmi a depresí. U žen může být spojena s pozdním nástupem menstruace, menstruační nepravidelností, neplodností, či spontánními potraty. Bohužel se nemusí projevit žádné symptomy.

Problémem zůstává správná diagnostika celiakie, protože symptomatika tohoto onemocnění je velmi různorodá, a proto nese celiakie přezdívku „nemoc chameleon“.

S celiakií se mohou sdružovat i další onemocnění jako je diabetes 1. typu, poruchy štítné žlázy, či jiná autoimunitní onemocnění.

Jedinou terapií na celiakii je celoživotní bezlepková dieta.

Formy celiakie:

  • Klasická symptomatická celiakie – protilátky v krvi jsou pozitivní, biopsie také – objevují se klasické symptomy, u dětí opožděný růst, neprospívání, průjmy, nedostatek vitamínů a minerálů, dále viz výše uvedené.
  • Atypická – krev i biopsie pozitivní, projevy jsou však převážně mimostřevního charakteru.
  • Silentní – tichá – krev i biopsie pozitivní – příznaky zatím žádné.
  • Latentní – krev pozitivní, biopsie negativní. Příznaky nejsou přítomné, ale i zde se doporučuje přechod na bezlepkovou dietu.

Duhringova dermatitida

Jedná se o kožní projevy nesnášenlivosti lepku. Toto onemocnění je vzácnější než celiakie. Na těle se objevují svědivé puchýřky podobné oparům. Střevní sliznice je poškozena spíše ostrůvkovitě, málokdy plošně, jako u celiakie. Opět je jedinou terapií celoživotní bezlepková dieta.

Glutenová ataxie

Dalším onemocněním spojeném s lepkem je glutenová ataxie. Velmi mladá diagnóza s omezenou diagnostikou. U tohoto onemocnění části protilátek vzniklých při trávení lepku napadají část mozku mozeček. Mozeček je centrum rovnováhy a pohybu. Nemoc má progresivní vývoj, což znamená, že symptomy se během času zhoršují. Projevuje se potížemi jako problémy s chůzí, rovnováhou, řečí, držení těla a špatnou koordinací. Přesto, že toto onemocnění je spojené s trávením lepku, střevní potíže se neobjevují.

Odborníci na tuto nemoc se domnívají, že 41% ataxií neznámého původu mohou mít zde svůj původ.

Terapií je striktní bezlepková dieta, přičemž i stopové množství lepku může tyto symptomy vyvolat. Po vysazení lepku se mnohé ze symptomů postupně vytrácejí. Nepřijde-li se na toto spojení, dochází k atrofii mozečku a změny jsou nenávratné.

Tři výše zmíněné nemoci patří do skupiny onemocnění vyvolané lepkem s autoimunitní patogenezí.

alergie na lepek - klasifikace onemocnění vyvolaných lepkem

Alergie na lepek / pšenici

Zde se jedná o typickou alergickou reakci na lepek nebo na pšenici, viz výše. Chybí zde autoimunitní poškození střevní sliznice tenkého střeva. Alergická reakce je obvykle velmi rychlá a nastupuje po příjmu jedné z inkriminovaných látek. Symptomy jsou nejčastěji vázány na trávicí ústrojí: nevolnost, křeče, nadýmání, průjem, někdy se mohou objevit i kožní a respirační projevy.

NCGS – Neceliakální glutenová senzitivita

Tento český název nevystihuje nemoc zcela přesně. Z německého názvu: „Nicht-Zöliakie-nicht-Weizenalergie-Weizensensitivität“ (neceliakální-nealergická-senzitivita na pšenici) je více zřejmé, o co se jedná. U některých pacientů byla vyloučena celiakie i alergie na lepek a pšenici, a přesto reagují různorodými potížemi na příjem lepku. NCGS je definovaná jako syndrom (syndrom=souhrn symptomů) projevující se širokým spektrem gastrointestinálních a extraintestinálních obtíží (střevních i mimostřevních). NCGS nebude ojedinělým onemocněním, neboť prevalence se odhaduje vyšší než u celiakie.

Jedná se o poměrně novou diagnózu, na kterou bohužel dosud neexistuje žádný diagnostický test, protože patogeneze je zcela nejasná. Není ani jisté, na kterou složku pšenice daní jedinci reagují. Jediný způsob, jak lze zjistit, zda se jedná o senzitivitu na pšenici, je vyloučení pšenice z jídelníčku, a následné pozorování symptomů. Po zlepšení se opět pšenice zařadí do jídelníčku. V případě, že se symptomy opět objeví, jedná se o toto onemocnění.

Symptomy jsou ovšem tak různorodé, že se mnohdy nepřijde na tuto spojitost. Časový interval mezi požitím pšenice a objevením symptomů kolísá mezi několika hodinami a několika dny. U celiakie jsou to týdny až roky, u alergie okamžitě, stejné je to u opožděné alergické reakce 4–72 hodin. Proto je velmi těžké dát si tyto potíže do spojitosti se stravou.

Střevní potíže NCGS jsou například: průjmy, zácpa, nadýmání, bolesti břicha, gastroezofageální reflux či aftózní stomatitida, 30–50% jedinců trpících syndromem dráždivého tračníku splňují kritéria NCGS.

Mezi mimostřevní potíže patří například: kožní onemocnění (ekzémy, různé vyrážky), únava, bolesti hlavy, brnění končetin, necitlivost dolních končetin, změny nálad a chování, deprese, úzkosti, kloubní bolesti, anémie.

Terapií je samozřejmě změna stravovacích návyků, vyřazení cereálií obsahujících lepek, zejména pšenice (nedoporučují se ani bezlepkové výrobky z těchto cereálií), nahrazení cereáliemi přirozeně bez obsahu lepku jako je rýže, kukuřice, amarant, pohanka, fonio, teff, quinoa, apod.

WDEIA – WHEAT DEPENDET EXCERCISE INCLUDED ANAPHYLAXIS

Další a v tomto článku poslední alergickou specialitkou je WDEIA. Jedná se o alergii na pšenici vyvolanou sportovní aktivitou nebo námahou. Jedinci trpí potížemi jako je svědění kůže, náhlou vyrážkou, neuropatie, bolesti hlavy, nadýmání, průjem, bolesti břicha, nevolností, ale i astmatickým záchvatem či dušností a zvracením poté, co pozřeli pšenici a následně provozovali fyzickou aktivitu. Tento druh alergie na pšenici se často projevuje již v mladém věku, ale není to podmínkou.

Jelikož reakce může skončit život ohrožujícím anafylaktickým šokem, je nutné při podezření na WDEIA okamžitě jednat a provést alergologické a krevní vyšetření, které tuto diagnózu potvrdí.

Zvláštní je, že mimo sportovní aktivitu, či jinou fyzickou námahu (domácí úklid, někdy stačí i procházka) se potíže po příjmu pšenice nemusí vůbec objevovat.

Terapií je opět dieta s vyloučením pšenice a fyzickou námahu provozovat nejméně 4 hodiny po přijmu pšenice ve stravě.

srovnání alergií a onemocnění vyvolané lepkem